Problematika řízení většího množství malých technologií, které jsou roztroušeny např. po budově (distribuovaná inteligence) není nová. Požadavek na takové řídící systémy donedávna mohly splnit jen největší společnosti, které byly schopné investovat do vývoje svých zařízení obrovské sumy. Tato zařízení byla schopná uspokojivě řešit danou problematiku, např. řízení vytápění, chlazení a osvětlení jednotlivých místností v budově. Jakmile se investor jednou rozhodl pro dané zařízení, nebylo možné rozšiřovat či nahrazovat ničím jiným, než zařízením od stejného výrobce a možnosti byly omezené jen na požadavky investora předem předpokládané při vývoji zařízení.
S rozvojem výroby mikroprocesorů bylo možné vyvinout a realizovat výrobu dostatečně levných čipů s dostatečně rozsáhlými možnostmi zobecnění veškerých požadavků na komunikaci obdobných systémů. Tím se problematika komunikace mohla oddělit od konkrétního výrobce řídící technologie.
Výhoda spočívá v tom, že po zvolení komunikačního prostředí má investor možnost volit výrobce řídící technologie od levných tuzemských výrobců s několika zaměstnanci až po zavedené velmi solidní a rozsáhlé mezinárodní společnosti v jednom systému a navzájem podle důležitosti a požadované spolehlivosti kombinovat a mezi sebou i dodatečně nahrazovat. Podmínkou je pouze, aby v každém zařízení byl osazen neuronový čip. Tím vzniká konkurenční prostředí a možnost snížení nákladů.
Jednou z nejvýznamnějších světových firem v oblasti komunikací je Echelon Corporation. Echelon, LON, LONWORKS, Neuron, LonTalk jsou některé z registrovaných známek firmy Echelon Corporation. LonTalk protokol - protokol je norma, která určuje techniku komunikace jednak z hlediska elektrického, jednak z hlediska softwarového. Neuronový čip - tříprocesorový počítač v jediném pouzdře plně zajišťující komunikaci protokolem LonTalk. Každý čip má přímo z výroby svoje číslo, které je zcela unikátní a nikdy se nebude opakovat. Každý neuron je tedy v síti jednoznačně identifikován svým číslem.
Jako nosič po kterém probíhá komunikace je možné použít prakticky veškeré známé techniky, především kroucená dvoulinka, NN vedení, koaxiální kabel, optika, přenos vzduchem atp. Struktura celé sítě distribuované inteligence je prakticky neomezeně velká - 32 385 zařízení v každé doméně a 248 domén v síti, celkem tedy je možno propojit 9x1018 zařízení. Návaznost na LAN, internet, TPC/IP protokol, a ostatní způsoby komunikace jsou samozřejmě k dispozici.
Neuronové čipy jsou vyráběny ve velkých seriích a jsou proto poměrně velmi levné. Při snahách o snížení investičních nákladů dochází ke snahám použít tuto levnější technologii i v případech, kdy je to nevhodné, například pro řízení ucelených technologií jako jsou kotelny, vzduchotechnické strojovny, strojovny chlazení, výměníkové stanice atp. To je bez nebezpečí možné jen v některých případech. Další chybné použití by bylo pro nouzové funkce budovy, především pro požární zabezpečení. V těchto případech, pokud se technologie použije, je nutné dbát na přísné oddělení na dílčí sítě, které nejsou vzájemně přímo propojeny. To platí samozřejmě obecně nejen pro LON technologii, ale i pro ostatní.